Jedná se o sklon, který je tradiční v našem stavitelství . Tento sklon zaručuje správnou funkci krytiny, kdy při i déletrvajících srážkách se zamočí pouze horní vrstva rákosu do hloubky 7-8 cm z celkové tloušťky 30-35 cm. Tato vrstva je schopna rychle vyschnout při příznivém počasí. Toto souvisí také s umístěním objektu. Je dobře, aby okolní vzrostlé stromy nebránily prosýchání rákosu. Pokud střecha dobře nevětrá a neprosýchá, může prorůstat mechem, uvnitř vrstvy rákosu se mohou tvořit plísně a houby. Toto lze eliminovat nástřikem proti mechům a houbám, nebo i použitím měděných hřebenáčů nebo měděných vodičů hromosvodu.

Průchody střechou pokud možno minimalizujeme. Tento typ střechy umožňuje umístění běžných střešních oken např Velux, nebo svislých oken umístěných v „buvolím oku“. Hromosvody v hřebenu lze uchytit například na keramických, nebo měděných hřebenáčích. Je nutno pamatovat také na odvod dešťové vody, kde s okapovou hranou je potřeba dořešit zachytávání proudu vody.

Snažíme se komíny umísťovat co nejblíže hřebenu, nebo mimo plochu rákosové střechy. Výšku komína a ostatních prostupů přizpůsobujeme tloušťce krytiny. Do komínových těles se osazují lapače speciální mřížky, které brání možnosti úniku jisker zejména z otevřených krbů, ohnišť.

Hřebeny se tradičně provádějí z rákosu nebo kontrastního vřesu uchyceného v pletivu. Toto vytváří kouzelné kombinace stříbrně hnědého rákosu a tmavohnědého vřesu. Pod V západní Evropě se vyrábějí keramické nebo měděné hřebenáče, které jsou také velmi pěkným doplňkem střechy.

Kvalita samotného rákosu .( Phragmites australis) má velký vliv na životnost střechy. Velmi kvalitní rákos pochází z pobřežních poloslaných jezer v západním Dánsku, z severního Německa, Polska, Litvy a také z Kerčského poloostrova na Ukrajině. Menší životnost vykazuje rákos ze sladkých jezer ve vnitrozemí. Rákos se sklízí v zimě. Důvodem je jednak snadnější přístup mechanizace na zamrzlé jezera, ale hlavně působením mrazu dochází k vytvrzování dolních části stvolů rákosu. V příští sezóně se zaměříme na sklizeň rákosu podle lunárního kalendáře, očekáváme stejně jako u těženého dřeva zlepšení užitných vlastnosti ( trvanlivost, nehořlavost).

Podle nás nejvhodnější skladbou je rákosová krytina připevněna na latích a kontralatích.( tj na stejném podkladu jako například keramická nebo betonová krytina). Výhodou je vzduchová vrstva pod rákosem, která odvádí vlhkost a dodatečně izoluje. Střecha se běžně klade na střešní latě 40/60 mm o rozteči 300 mm kladených na kontralatích. Celková výška krytiny včetně latí a kontralatí dosahuje 36-40 cm. Pod kontralatě běžně instalujeme pojistnou hydroizolaci a zároveň párotěsnou zábranu. Je možno také připevňovat krytinu k desce OSB, nebo Cetris (protipožární zábrana) Podle holandské normy NEN 1068 je tepelný odpor rákosové krytiny tl. 30 cm připevněné k latím R=1.5 m2K/W. Tento odpor odpovídá 6,5 cm vstvě pěnového polystyrénu , nebo 30 cm vrstvě silikátových tvárnic. Rákosová střecha v zimě hřeje, opačně díky vypařování vody v létě chladí. Další velmi příznivou vlastnosti je útlum hluku. Toto se navenek projevuje např. významným útlumem hluku padajících dešťových kapek při dešti.

Provádíme nástřiky preparátem Pyronova, zaručujícím nehořlavost po dobu 5 let. Jedná se o alkydovou pryskyřici bílé barvy, která po aplikací tlakovou pumpou se stává průhlednou ( nezabarvuje krytinu). V dnešní době vedeme schvalovací řízení pro ČR.

Krytina provedena podle uvedených zásad se vyznačuje velmi vysokou trvanlivostí. Střecha běžně vydrží 40 let i více. Jsou zaznamenané krytiny, které byly kladeny před 100 lety.