Hrázděné stavby k nám pronikly přes Německo ze severozápadní Evropy již ve středověku. V severovýchodních a západních Čechách nahradily původní roubený dům.

Termínem hrázděné zdivo se označuje trámová kostra s výplní. Hrázděná konstrukce je tvořena tesařským spojením svislých a vodorovných trámů vzepřenými šikmými vzpěrami. Rámy hrázděné konstrukce se vyplnily tyčkami ze slabých smrkových kmínků, jimiž se prolétaly třípramenné slaměné rulíky, napuštěné řídkou hliněnou kaší. Vyplněná pole se vymazávala lepenicí ( směsí hlíny a řezanky ) až do síly trámů. Trámy se napouštěly sloučeninou sazí a loje nebo lněným olejem. Od poloviny 17. století se objevily hrázděné konstrukce vyzdívané cihlami nebo lomovým kamenem. Lepenicová stěna, která se často drolila, se chránila bedněním, šindelem nebo břidlicí.

Provádíme hrázděnou konstrukci z borovicových hranolů průřezu 16x 16 cm nebo 18x 18 cm. Hranoly jsou přírodně sušené, nebo sušené v sušárnách .Také provádíme konstrukci z lepeného hranolu. Rámy jsou spojované tradičními tesařskými spoji - čepy, pláty, kampy. Výplně rámů mohou být různé. Od cihelného zdiva, sendvičové konstrukce, zdiva z lehčených betónu až po výplňové konstrukce z nepálené hlíny. Trámy napouštíme nejraději lakem ze včelího vosku s lněným olejem . Hrázděné stavby můžou být však opláštěny dřevěným obkladem nebo i optřeny omítkou na velkoplošné OSB desce. V tomto případě hrázděná nosná konstrukce nebude vitelná. Průměrná délka realizace hrázděné konstrukce stěn včetně krovu bez vyzdívky výplni rámů je 4-6 týdnů.